Kalkulace cen v lékařské ordinaci, jak se dnes prezentují ve zdravotnictví se začaly používat v letech 1995 – 1997, kdy vznikl ceník doplatků výkonů hrazených pacienty u zubařů.
V té době byly ordinace po právní i daňové stránce převážně v podobě OSVČ. Právnické osoby (družstva, s.r.o., akciové společnosti) nebyly tak časté. Dále v té době zákon neukládal povinně používat kalkulační vzorec; použití kalkulačního vzorce bylo jen metodicky doporučeno. Účtování OSVČ se dělalo v jednoduchém účetnictví (dnes daňové evidenci).
Algoritmus kalkulací vyhovoval té době a zužoval se zpravidla na tabulku nákladů-výdajů a následné vydělení dvou čísel.
Dnes je situace podstatně jiná. Ordinací, které vyhovují podmínkám let 1995 – 1997 zbylo jen asi 15 %. Zbývající ordinace by měly používat jiné algoritmy kalkulací, odpovídající jejich současné organizační a právní struktuře a současným právním předpisům.
V kalkulacích cen lékařské ordinace a následně cenách nejde jen o dodržování zákonů a předpisů, jde o ekonomiku firem – jejich optimální provoz a jejich prosperitu. Používat pro kalkulace jen předvyplněnou tabulku je v dnešní době nezodpovědné. Předvyplněná tabulka je vhodná jen u asi 15 % ordinací zubařů s právní osobností OSVČ. Dalším prohřeškem předvyplnění tabulky pro kalkulace je, že u nových cen není vypočteno, kolik budou příjmy nebo tržby v dané ordinaci s novými cenami.
Kdo tvrdí, že kalkulace jsou přežitek, a že ceny je možné stanovit subjektivním přístupem – dohodou o ceně, má jen částečnou pravdu.
V době konjunktury a hospodářského růstu lze tuto metodu používat, dokonce i funguje; v době stagnace nebo případné recese je to hazard. Rovněž je hazard nemít kalkulace při zakládání ordinace nebo při zásadní změně ekonomických podmínek, např. při nové investici, kdy kalkulace říká za jak dlouho se investice vrátí a někdy zda vůbec.
V mnoha státech se běžně dohadování o cenách používá. (Známe to z dovolených), nelze však pominout jaký letopočet se v těchto státech používá.
Ekonomický důvod pro zpracování kalkulací je následující:
V době ekonomického růstu se očekává a má se za to, že všechny firmy působící v oboru, při použití stejných cen jako má konkurenční firma dosahují zisk. Tedy, když se při zakládání firmy nebo při jejím převzetí-koupi použijí ceny a organizace konkurence, vše bude fungovat a nová firma bude dosahovat také zisk.
V době ekonomické stagnace nebo recese však výše uvedené neplatí. Situace se řeší: udělat kalkulaci cen v lékařské ordinaci na konkrétní podmínky ordinace.
Základních algoritmů pro kalkulace je ve zdravotnictví 14.
Z toho vyplývá, že kalkulačních programů by mělo být nejméně 14 variant, nebo alespoň možnost volby mezi čtrnácti variantami u každého kalkulačního programu. Nerespektovat např., že východiskem kalkulace je rozpočet nebo výsledná kalkulace může mít fatální dopad. Další nesrovnalostí je nedodržování pořadí kroků v daném algoritmu. Pro srovnání, jestliže ordinace má roční příjem (tržby) 3 mil., pak může být chyba v budoucích příjmech až 500tis, Kč. V podstatě, případná chyba může smazat celý zisk.
Udělat kalkulaci cen v lékařské ordinaci je jedna z nejvýhodnějších investicí. Jestliže cena kalkulací a ceníku je 8.000,- Kč a přeceněním se získá zvýšení příjmů o 5 % (při příjmech ordinace 3 mil) je výnosnost kalkulace a přecenění jako investice téměř patnáctinásobná. Pro připomenutí, běžná výnosnost investic ve zdravotnictví je 6 až 15 %. Vyjádřeno jinak, investice do zpracování kalkulací se vrátí ve většině případů nejpozději do 2 měsíců.
V poslední době jsem měl několik dotazů týkajících se EET. Ze všech dotazů vyplynul závěr, že při případném náběhu EET bude vhodné mít v databázi aktualizované ceny odpovídající předpisům platných k datu náběhu. Měnit ceny až po náběhu EET je sice také řešení, ale ???
Co všechno je třeba mít pro zpracování kalkulací a následně ceníku bude vhodné uvést příště.